Ticho hor

Publikováno: 8. října 2025 │ Autor: Martin · 3 min čtení

Hory. Ticho, led, studený vítr. Ty a tvůj dech. Nic víc. Koukáš na hřebeny a vrcholy hor a přemýšlíš: Kdo vlastně jsem? Hlava se ztiší. Myšlenky zpomalí. A cítíš, jak jsi malý oproti těm horám. Jak se vztek smrskne a mysl ztichne. V horách a v tichu ztišíš svou mysl do úplného klidu. Srovnáš si myšlenky a uvědomíš si, kdo jsi. Jsi chlap, který jde mimo trasu. Chlap, který se rozhodl být silný a sebejistý. Chlap, který má hodnoty, kterým věří. Chlap, který si stojí za svými názory. Chlap, o kterého se můžou lidi opřít. Chlap, který jde svou vlastní cestou – a někdy není lehká, ale je MOJE. Věřím.

Dech. Pohled. Nic víc.

Zelené údolí a v dáli ledový hřeben – brána do hor — Brána do hor. Ticho, co vtáhne a zavře za tebou.

Klidná hladina velkého jezera mezi kopci — Ticho u jezera. Voda srovná dech i hlavu.

Široký vodopád stékající po tmavé skalní stěně — Žíly skály. Voda si najde cestu – vždycky.

Masivní zasněžené štíty a ledovcové pláně pod modrou oblohou — Ledová hradba. Drsná, a přesto čistá.

Sněhem poseté hřebeny a mraky lámoucí světlo — Hřeben mezi světy. Tady si volíš směr.

Tyrkysová přehrada sevřená skalami a ledovcovými splazy — Hráz v srdci hor. Síla pod kontrolou.

Špičatý skalní štít se sněhem na svazích — Vrchol strážce. Dívá se, jestli to myslíš vážně.

Skalnaté svahy se sněhem, mraky se trhají a odhalují modré nebe — Dotek oblaků. Chvíle, kdy se vše vyjasní.

Temný skalní masiv s čepicí sněhu v nízké oblačnosti — Tvář hory. Přímá. Bez keců.

Široké jezero s horami v pozadí, hladina a osamělý pták — Konec cesty. Začátek ticha.

KLID NENÍ CÍL. JE TO ZVYK.

↩ Rozcestník fotopříběhů Domů: Mimo Trasu