Neděle

Publikováno: 5. října 2025 │ Autor: Martin · 3 min čtení

Neděle není odměna za přežitý týden. Je to kotva pro ten další. Když vyjdeš dřív, než se město probudí, uvidíš pod povrchem ruchu světlo, vodu a malé obrazy, které tě naučí zpomalit. Tohle je můj kousek ticha. Vem si z něj, co potřebuješ.

Buď sám sebou a soustředěný na SEBE

Silueta stromu a východ slunce nad horizontem města v teplých barvách — Slunce se dotýká města. Vteřina, která rozhodne, jak ten den povedeš.

Široký úsvit nad polem – hladký gradient od oranžové k modré, klidná krajina bez lidí — Obzor v barvách broskve. Den začíná potichu, tempo dáváš ty.

Detail bodláků v protisvětle se zlatými odlesky a pavučinou — Trny nejsou problém, když držíš směr. Pavučina drží ticho pohromadě.

Tichá hladina rybníka s odrazem stromů, v popředí rákosí — Voda neřeší – odráží. Uklidni hladinu a uvidíš víc.

Řeka s uměleckým objektem na hladině, břehy se stromy, měkké světlo — Ticho má tvar. Někdy i kovový – stačí se dívat.

Záliv s vodou a skokanskou věží, v pozadí město a stromy — Když chceš skočit, skoč. Ale vědomě.

Vodní plocha, naproti svah s kamením a stromy, po pravé straně převislé vrby — Pod skalou je klid. Voda ti srovná dech.

Široký pohled na řeku/jezero, modrá obloha, v dálce stožáry a břehy se zelení — I pod dráty vysokého napětí se dá dýchat pomalu.

Zimní stromy a stará zeď s graffiti, v dálce budovy a chladná obloha — Klid není sterilní. Je to rozhodnutí uprostřed bordelu světa.

Detail žlutých listů na větvi, rozostřené město a podzimní stromy v pozadí — Stačí jeden list do popředí – a chaos vzadu se srovná.

KLID NENÍ CÍL. JE TO ZVYK.

↩ Rozcestník fotopříběhů Domů: Mimo Trasu